5/25/2019

Proč musím změnit pracoviště

Už je tomu tak. Jsem nucena změnit své současné pracoviště, moji oblíbenou základku, která mne nastartovala jako učitele, a hledat místo jinde. Musím podotknout, že nedobrovolně.

Všechno je to nějakým způsobem následek tříletého kolotoče u nás na škole, který se neustále nedokáže rozplést.
Nemůžu a ani nechci tady pitvat konkrétní důvody toho, proč to tak je, ale dovolím si to shrnout, že vztahy mezi vedením školy a učiteli nejsou harmonické a rozhodně ne na partnerské úrovni.

V červenci mi končí smlouva na současné škole a očividně se prodloužení nedočkám, tak hledám jinde.




Myslela bych si, že vzhledem k fatálnímu nedostatku učitelů nebude problém sehnat práci v Praze. No očividně to tak jednoduché nebude. Už dva týdny obepisuji různé základní a střední školy a pořád nic. Je mi smutno z toho, že některé školy nemají ani tolik lidské slušnosti, aby Vám odpověděli: "děkujeme, ale nemáme zájem".

A když už jsem začala lehce propadat panice a strachu z toho, co semnou od srpna bude, ozvali se mi z jiné školy. Pravděpodobně sice nebudu učit své aprobace, tudíž dějepis a výchovu k občanství, ale beru to tak, že se k tomu časem mohu dopracovat. No, ne?


Nová potenciální škola vypadá nanejvýš slibně. Vstřícné a milé vedení, super zázemí, ochotní a milí kolegové, alespoň podle referencí současné zaměstnankyně, mé známé.
Na jednu stranu jsem neskutečně nadšená, že by to mohlo vyjít a na druhou mám strach a nechce se mi. Nechce se mi pryč od dětí. Nechce se mi od skvělých kolegů, do jejichž party jsem konečně začala pořádně patřit. A když odejdu, zapomenou na mě.

K tomu všemu teď myslím na asi miliardu věcí, kterou je třeba udělat před tím, než skončí školní rok a než opravdu odejdu, pokud odejdu.

Musíme dodělat ten pitomý bosý chodník, musím uzavřít známky, musím uklidit svůj bordel a všechno scartovat. Musím toho udělat velkou spoustu. Třeba dopsat diplomku, že jo.

A upřímně se mi do ničeho nechce. Na druhou stranu mě však láká představa nového a čistého startu. Myslím, že po třech letech buzerace a psychického nátlaku a permanentního stresu, který jsem zažívala, si to zasloužím. Zasloužím si něco lepšího.

Žádné komentáře:

Okomentovat