2018

Šestého ledna.
Tohle shrnutí píšu později, než jsem původně chtěla, ale lepší pozdě, než nikdy.

Rok 2018 pro mě byl v mnoha věcech zlomový. V dobrém i špatném.
Dokončila jsem vysokou školu - splnila jsem všechny předměty a prodlužuji rok jen kvůli státnicím, které si rozkládám do jednoho roku.



V červnu 2018 jsem složila první státnice z pedagogiky a psychologie. Ulevilo se mi.
V září jsem udělala státnice z dějepisu - to pro mě byla dvojitá úleva.

V červnu jsem si také uvědomila, že ať Vám nadřízený (ředitel či ředitelka) bude tvrdit, že za Vámi stoprocentně stojí, není to pravda. Musela jsem dva dny před vysvědčením na konci školního roku přezkoušet dvě žákyně, protože si matky ztěžovaly a vedení jim ustoupilo. Byla jsem znechucená

V září jsem se vracela s tím, že všechno bude lepší. Nebude.
Atmosféra v práci je dvakrát horší, než byla a plný úvazek mne neskutečně tížil.
Zjistila jsem, že to prostě není taková prdel, jak se zdá. Zvlášť, když učíte 5 různých předmětů v různých paralelkách.

Obecně asi můžu říct, že rok 2018 mne hodně naučil.

Že to, co se má stát se stane. 

Že stresovat se je to nejhorší v tomhle povolání. 

Že ač se budete snažit sebevíc, vždycky budete veřejný nepřítel číslo jedna. 

Že páťáci jsou ještě dětičky, které utáhnete na vařené nudli.

Že učit něco, co nemáte vystudované je složitější a náročnější, než by se mohlo zdát. 

Že si musíte uchovat své nadšení a připomínat si, proč jste si tu práci vybrali.


A mnoho dalšího, co ani vypsat nezvládnu.
A co si beru do nového roku 2019?

• Méně se stresovat 
• Neřešit, když někdo má špatné známky --> jsou jejich, ne moje!
• Méně frontální výuky 
• Méně se rozčilovat a reagovat s klidem 
• Hlídat si testy a opravovat je včas (můj nejhorší prohřešek!) 
• Zkoušet a hlídat si čas 
• Být více nadšená a méně znechucená 
• Více příprav - včas a s radostí 
• Být prostě lepší učitelka