Možná jste jedním z těch učitelů, co si nic nemusí zapsat, plánovat a vše udrží v hlavě. V tom případě Vám gratuluji. Já neudržím myšlenku v hlavě déle jak do konce hodiny.
Jakmile zazvoní a já vyjdu ze dveří, už nevím, co jsem vlastně říkala.
Tím pádem, co si nenapíšu, to nevím.
První rok jsem si vytvořila klasifikační sešit, kam jsem si rýsovala okýnka na známky, jak jsem byla zvyklá u svých učitelů na základce a na střední.
Sešit byl obludný a já obludnost nesnáším. Jsem perfekcionista.
V pololetí jsem to docela vzdala a tak jsem si koupila v papírnictví učitelský zápisník. Cítila jsem se strašně dobře, že mám konečně učitelský zápisník, kam nepíšu jen imaginární známky svých imaginárních žáků.
Avšak další problém. Ne v každé třídě je fungující internet a počítač, takže to, co jsem nezadala hned po hodině, to jsem zapomněla. (Přiznávám, stává se mi to i teď.)
Druhým rokem jsem přesedlala na systém mé kamarádky z vysoké.
Ta má klasické desky s eurofoliemi na každou třídu. Ve fóliích má klasifikaci, vytištěné vlastní prezentace, ke kterým si píše přípravy, pracovní listy, co rozdává a podobně.
Tento systém se mi hned zalíbil a přebrala jsem ho do letošního roku. Má však hned několik much.
Zaprvé - neesteticky vzhledné seznamy žáků a zmatečná klasifikace. Jo, jsem bordelář, který ani neví, kde desky má. Nemluvím o tom, že si určitě nezapisuju, co jsme stihli udělat. Nestíhám ani tisknout prezentace, abych si je mohla při výkladu prohlédnout. No, jsem líná.
Nemluvě o tom, že když ráno zjistím, že mám desky ve 4.patře v kabinetu, zatímco sedím a učím v patře prvním - rozhodně si pro ty desky nepoběžím. To radši půjdu do hodiny bez nich a budu doufat, že to nezapomenu.
Takže ano, jsem chaotický člověk, který by potřeboval mít všechno na jednom místě. V jedněch deskách. Pokud bych pokračovala tímto systémem, potřebovala bych místo desek spíš šanon. A tahejte se na každou hodinu s šanonem!
Proto moje srdíčko pláče, když vidím zahraniční učitelské diáře - zejména Erin Condren. Jsou dokonalé a mají v sobě vše, co potřebuji. Jenže ty peníze? Plus poštovné z USA? Uf, díky ne.
Mám tedy dvě možnosti.
Spokojit se s tím, co je na trhu a prostě se na to vykašlat.
Nebo si vytvořit učitelský diář podle svého - čili se vším, co od něj očekávám!
Poslední možnost je doufat, že nějaké nakladatelství napadne tato možnost - vydat učitelský diář.
No co? Máme fitness, svatební, beauty a kdo ví, co ještě. Proč by nemohl být učitelský? Víte kolik je v téhle republice učitelů? Spousta!
A ty diáře, které nakladatelství a eshopy nabízejí jsou tak obludné a nedostačující, že si je většina stejně nekoupí a vystačí si se svým DIY zápisníčkem.
Co chci tímhle článkem říct? Vlastně ani nevím.
Snad jen, že jsem chaotický člověk. Potřebuju si organizovat čas a věci. Jenže k tomu potřebuji pořádné prostředky! To je bludný kruh.
Zkusím se do novoročních předsevzetí vymyslet nějaké týkající mého systému.
Bára.
Ta má klasické desky s eurofoliemi na každou třídu. Ve fóliích má klasifikaci, vytištěné vlastní prezentace, ke kterým si píše přípravy, pracovní listy, co rozdává a podobně.
Tento systém se mi hned zalíbil a přebrala jsem ho do letošního roku. Má však hned několik much.
Zaprvé - neesteticky vzhledné seznamy žáků a zmatečná klasifikace. Jo, jsem bordelář, který ani neví, kde desky má. Nemluvím o tom, že si určitě nezapisuju, co jsme stihli udělat. Nestíhám ani tisknout prezentace, abych si je mohla při výkladu prohlédnout. No, jsem líná.
Nemluvě o tom, že když ráno zjistím, že mám desky ve 4.patře v kabinetu, zatímco sedím a učím v patře prvním - rozhodně si pro ty desky nepoběžím. To radši půjdu do hodiny bez nich a budu doufat, že to nezapomenu.
Takže ano, jsem chaotický člověk, který by potřeboval mít všechno na jednom místě. V jedněch deskách. Pokud bych pokračovala tímto systémem, potřebovala bych místo desek spíš šanon. A tahejte se na každou hodinu s šanonem!
Proto moje srdíčko pláče, když vidím zahraniční učitelské diáře - zejména Erin Condren. Jsou dokonalé a mají v sobě vše, co potřebuji. Jenže ty peníze? Plus poštovné z USA? Uf, díky ne.
Mám tedy dvě možnosti.
Spokojit se s tím, co je na trhu a prostě se na to vykašlat.
Nebo si vytvořit učitelský diář podle svého - čili se vším, co od něj očekávám!
Poslední možnost je doufat, že nějaké nakladatelství napadne tato možnost - vydat učitelský diář.
No co? Máme fitness, svatební, beauty a kdo ví, co ještě. Proč by nemohl být učitelský? Víte kolik je v téhle republice učitelů? Spousta!
A ty diáře, které nakladatelství a eshopy nabízejí jsou tak obludné a nedostačující, že si je většina stejně nekoupí a vystačí si se svým DIY zápisníčkem.
Co chci tímhle článkem říct? Vlastně ani nevím.
Snad jen, že jsem chaotický člověk. Potřebuju si organizovat čas a věci. Jenže k tomu potřebuji pořádné prostředky! To je bludný kruh.
Zkusím se do novoročních předsevzetí vymyslet nějaké týkající mého systému.
Bára.
Žádné komentáře:
Okomentovat