Never ending story

Ahoj všem.

Tak je tady další den a já si pořád ještě užívám toho, že jsem pokořila státnice.
No, teda užívám. Užívám si to, že nemusím nic dělat, válím se v posteli, koukám na filmy a lakuju si nehty. K tomu si dám pivo a popcorn a je mi fajn. Teda ne v tomhle pořadí nebojte.
Zrovna sedím v kuchyni poté, co jsem dovařila svůj dnešní a zítřejší oběd, lakuju si nehty a pak mi dojde, že mám zítra učit v šestce a sedmičkách a nemám NIC připraveného.
Takže tady teď dělám prezentaci na Franskou říši s tím, že poznámky dělám z otázek ze státnic, protože učebnice jsem si samozřejmě nechala ve škole.
Jak jinak, že jo. Tleskám si.

K tomu přemýšlím, jak moc je zítra seřvu za ty příšerný testy, co psali minule na opakování látky 6. třídy. Zvlášť u jedné slečny přemýšlím, jestli to myslí vážně, nebo si ze mě dělá srandu. Přijde mi, že když sedmáci neví, co je Bible a kdo byl Jidáš, že to není úplně v pohodě. Ale třeba se mýlím? Dejte mi vědět Váš názor!

Musím se přiznat, že co se učení týče, ještě pořád u mě převládá euforie nad jakýmkoliv znechucením. Je fakt, že poslední týden jsem asi byla rozhozená z těch státnic, takže jsem možná byla na ty děti mírnější, ale to končí.


Větší starosti mi ale dělá fakt, že se nemůžu zapsat do dalšího úseku studia dříve než 29.9., tím pádem se 19.9. nemůžu zapsat na předměty. Zůstanou na mě určitě ty nejhorší paralelky a pěkně mě o štve. Ahjo. Nevím, co mám dělat.
No, co se dá dělat. Při nejhorším budu chodit za učiteli, ať mě někam dopíšou. Musím prostě v klidu tu školu zvládat. Ikdyž představa, že už bych si měla vybírat diplomku, no fuj. Vážně, fuj.

Pro dnešek končím.
Přemýšlím, že ze sebe udělám člověka a půjdu se projít, ale ještě nemám přípravu na zítřejší hodinu. Co se dá dělat.